Na začátek bych chtěla podotknout, že první dva dny jsem vychytala fakt výborný počasí, a možná už takový dalších 11 měsíců nebude. Slunce tu svítilo celý den, bez jedinýho mraku, teplota se šplhala nad úžasně příjemných 25 stupňů a dokonce jsem si i připálila ramena. Od té doby už to takovej zázrak není a skoro každý den tu sprchne. Někdy víc, někdy míň. Někdy pár minut, někdy víc jak hodinu. Každopádně Dánům to vůbec nevadí. Ti nadále chodí v šatech, sandálích, jezdí na kole v minišatech (tedy samozřejmě myslím Dánky, i když ...) a déšť je nijak netrápí. V pondělí jsem se procházela po městě a začalo mžít, pak to postupně přecházelo v regulérní déšť, ale Dánové nevytáhli ani deštníky, ani pláštěnky. Zkoušela jsem to s nima vydržet co nejdýl, ale byla jsem promoklá až na kost, takže jsem to jako ostatní cizinci vzdala a vytáhla deštník. Na tomhle budu muset zapracovat :)
Kodaň jako taková je nádherná (zvlášť když neprší). Kolem kanálů je spousta barevných fasád, uličky jsou roztomilý, je tu spousta nádherných zákoutí, a to jsem strávila ve městě všehovšudy tak 2 dny. Jsou tu všude krásný cihlový domky, náměstíčka s kašnami. Jsou tu i moderní budovy, ale nijak se netlučou se původní architekturou. Prostě Dánové jsou pyšní na svoji historii a snaží se staré budovy udržovat, ne ničit a stavět mermomocí nový (to nám tedy aspoň bylo řečeno při komentované projížďce kanály).
Asi nejprofláknutější informací o Kodani je hromada cyklistů. Fakt. Jsou jich tu mraky. A všude jsou kola. Všechny ulice jsou jima obskládaný, na nádraží jsou zaparkovaný dokonce ve dvou patrech. Za to skoro žádný není zamknutý. Cyklisti tu mají vlastní semafory, vlastní pruhy (i odbočovací). Schody ve městě jsou nízký, a když nejsou nízký, tak je na nich kolejnička, aby se kolo dalo vyvést nahoru/dolů. Ve špičce se dá narazit na semaforu na 30 m dlouhou frontu cyklistů. Prý tu je na 1,5 milionu obyvatel přes 4 miliony kol.
Přiznám se, že i když je Kodaň prý kavárenské město (?), ještě jsem žádnou opravdovou kavárnu nenavštívila. V centru jde spíš narazit na baresso, starbucks nebo 7eleven. Útulných kaváren s vlastní atmosférou jsem několik zahlídla, ale zatím je to pořád ještě restík, kterej musím napravit.
Dánský jídlo (aspoň to, co jsem zatím ochutnala) není vesměs tolik odlišný od toho našeho. Zatím největším lákadlem jsou pro mě pekárny a bistra se sladkým pečivem. Line se z nich vůně skořice, ořechů a čerstvě upečeného pečiva. Spousta croissantů, rolek s ořechy, makových závinů s cukrovou náplní, skořicových šneků s cukrovou polevou ...
Během Introduction Week na škole jsme s naší Buddy Julie vyzkoušeli piknik v dánském stylu. Nakoupili jsem rye bread, tedy něco jako žitný celozrnný chleba (který je tu v poměru k ostatním jídlu levnější než u nás), a různé salámy, saláty, paštiku, omáčky, zeleninu a tohle všechno pak kolovalo po stole a ochutnávali jsme. Dánský Smørrebrød je něco jako obložený chleba, dá se to koupit v občerstveních nebo restauracích. My ho měli ve formě pikniku. No, tak asi takhle :) Vajíčková pomazánka/salád je chuťově dost jiná, je v ní kari a je víc kořeněná. Další dánskou specialitou je Leverpostej, játrová paštika, která byla ovšem vynikající. A na to všechno pak Dánové kydnou remuládu - žlutou omáčku, jejíž základem je majonéza, ale je nasládlá (a mě popravdě moc nechutnala).
Další speciality, který mám v plánu ochutnat:
Frikadeller - smažené masové karbenátky
Rullepølse - závitek z vepřového žaludku s bylinkami a kořením (ovšem tady si nejsem jistá, zda to chci ochutnat :)
Pølse – červená klobása z vepřového masa, lehce kořeněná pepřem, muškátovým oříškem a dalším kořením
Æbleskiver - v překladu “jablečné plátky”, jde o smažené kulaté těsto s plátkem jablka uvnitř, podobné koblihám. Jedná se o tradiční vánoční pokrm. Často se k němu pije svařené víno gløg
Wienerbrød – v překladu „vídeňský chléb“. Jde o sladké pečivo, které je v angličtině nazýváno „danish pastry“ a i jinde ve světě se mu říká „dánské pečivo“. Těsto je máslové, načechrané a lístkové. Formuje do nejrůznějších tvarů a přidává se na něj trocha čokolády, cukru nebo polevy. Uvnitř může být džem, pudink nebo marcipán.
(zdroj těchto "odborných" informací: http://www.mundo.cz/dansko/kuchyne)
Na závěr se zmíním ještě o večeři, kterou pro nás škola připravila na konec Introduction Week. Jednalo se o něco jako švédský stůl, tedy Koldt bord (studený stůl). Ochutnala jsem zeleninové saláty, bramborový salát (který byl dost jiný a víc kořeněný, než náš), vepřové pečeně, restované brambory, koprový a česnekový dip a remuládu. Ale mě osobně z toho celého nejvíc ohromil pikantní coleslaw. To byl zaručeně vítěz celého večera (a ano, přiznám se, že jsem byla jediná z našeho stolu, kdo si šel přidat a vrátila jsem se s talířem plným coleslaw - prý byla fronta plná dvoumetrových statných kluků a mezi nimi já :)
Mimochodem, to pivo, které jsem si k tomu dala - Kongens Bryg, má pouze 1,7 % alkoholu. Prý už to není ani tak pivo, jako džus, ale popravdě - dánskýmu pivu jsem zatím nepřišla na chuť, takže já radši džus :)
Farvel!
Boží!😁
OdpovědětVymazatTěším se na další report, je to super.
OdpovědětVymazat