25. Leňajs bojuje i proti bacilům

Já vím, já vím... ale dřív jsem prostě nic nevymyslela. Je to blbý, že když máme ten blog o kuchyni, že sem nic moc nepřidávám. Ale ve školním roce vařím opravdu jen o víkendech a to ještě napůl s mým mužem, takže mám mnohdy pocit, že by sem měl přispívat spíš on. Navíc, když už teda milostivě vařím, tak něco osvědčeného nebo to, na co mám skutečně chuť. A to nejsou žádné objevy, to mi věřte. Často se inspiruju právě zde.

Co ale v poslední době dost řeším je imunita. Protože pracuju s dětmi, tak je to neustále aktuální téma. Něco jsem si o tomto tématu přečetla, někdy dávám na babské rady, a zároveň si myslím, že je třeba vnímat se tak nějak komplexně. Rozhodně Vám tu nechci dělat nějaké přednášky. Jsem v tomto ohledu naprostý laik, který se snaží dělat vše, co je v jeho silách.

Co se týče babských rad, v poslední době mě inspirují Linda a Katka z Herbáře. Celkem vtipně se toho ujaly a pro první krůčky v této oblasti mi to připadá dostačující. Díky nim a dalším zdrojům jsem se pustila do vaření čajů, které pomáhají. A nejsou to jen plané řeči. Když se necítím úplně nejlíp, uvařím si nejčastěji zázvorový čaj. Zkoušela jsem ho několikrát v kavárnách, ale nebylo to ono. Nevzdala jsem to a našla jsem si vlastní způsob přípravy. Nic složitého, ale pokud jste to ještě nikdy nezkusili, tak zde je recept.

Zázvorový čaj

bio zázvor
med
citron

Zázvor neloupu (proto beru bio), jen jej nakrájím ze šikma na několik tenkých plátků, na jednu konvici cca 6 plátků. Pokud možno ostrým nožem, aby se vlákna nakrájela a nepotrhala. Vhodím do konvice, zaleju horkou vodou a 20 minut louhuju. Pak zázvor vyndám, přidám šťávu z jednoho citronu a osladím podle chuti. Čaj piju hodně teplý a pak zalezu pod peřinu a pěkně se vypotím.


Další babská rada, kterou zkouším, je čaj z šípků. Na podzim, před prvními mrazíky jsem vyrazila ke kolejím kousek za naším domem a tam obrala asi 1,5 kg šípků. Šípky jsou bohatým zásobníkem vitaminů a minerálních látek. Kromě vitamínu B1, B2, P a K obsahují velké množství vitamínu C, který zvyšuje odolnost organismu proti nemocem. Díky obsahu mnoha dalších léčivých látek má utišující a močopudné účinky. Příznivě ovlivňuje metabolismus a taky pomáhá při nemocech nervového systému. Ostříhala jsem "šušínky", oprala jsem ho a osušila utěrkou. Sušila jsem pár hodin v troubě na 50°C a pak ještě na topení několik dnů, až dostaly pěkně karmínovou barvu. Pak je můžeme dát do pytlíčku nebo do uzaviratelné sklenice.

Šípkový čaj

na 1l vody 20g sušených šípků

Šípky můžete dát do hrnce a půl hodiny vařit. To je jeden způsob přípravy, ale tak se připravíte o velké množství vitamínu C. Proto jsem se rozhodla pro jiný způsob. 20g šípků rozdrtím v hmoždíři a vložím do studené vody, ve které se šípky budou celou noc macerovat. Pak nálev ohřeju pod bod varu, scedím a osladím medem.



Velkým zdrojem vitamínů jsou pak taky jablka. Já je mám ráda nakrájená a ráda je křoupám šťavnatá. Ale můj muž čerstvá jablka nejí, tak jsem dala na holky z Herbáře a nasušila je jako křížaly. Nejenže to pěkně vypadá, ale on je vážně baští. A to takovou rychlostí, že nestačím sušit :-) Kromě akutních problémů se taky krmíme různými ořechy, abychom předcházeli dalším neduhům. Navíc pokud je máte na stole v pěkné ošatce, taky to nadělá dost parády.

Když už nevařím přes týden teplá jídla, snažím se v poslední době dělat alespoň domácí pomazánky. Klasiku sardinkovou snad psát nemusím, ale má smysl napsat, proč konzumovat sardinky. Nenasycené mastné kyseliny Omega 3 blahodárně působí především na kardiovaskulární procesy, zlepšují proudění krve v těch nejjemnějších cévách – vlásečnicích, regulují hodnotu krevního tlaku a zabraňují tvorbě krevních sraženin. Pomáhají snižovat hladinu cholesterolu, jsou nezbytně nutné k řadě elementárních procesů,  především k růstu a obnově buněk. Jedno balení sardinek pokryje navíc 40 % denní potřeby proteinů dospělého člověka a stačí saturovat denní potřebu vitaminu D.

Taky dýňová pomazánka od Hanče(te?) je skvělá. Další dobrota, která je v dnešní době velmi dobře dostupná, je avokádo, z nějž je taky výborná pomazánka. Avokádo je bohaté na tuky, ale ty jsou však mononenasycené. Jde zejména o kyselinu olejovou a omega-9 mastnou kyselinu, která se ve velkém množství nachází v olivovém oleji a oleji z makadamových ořechů. Je mimořádně výživnou a zdravou potravinou, která dokáže bojovat proti různým onemocněním srdce. Ve výzkumu uskutečněném v Mexiku 45 dobrovolníků konzumovalo avokádo každý den po dobu jednoho týdne, přičemž u nich došlo k poklesu hladiny celkového cholesterolu v průměru o 17 procent. Hladina špatného cholesterolu, které souvisí s onemocněním srdce, klesla, hladina dobrého cholesterolu, který je ochranný, stoupla. Další info najdete ve zdroji, z kterého jsem čerpala, to je zde.

Avokádová pomazánka

1 avokádo
1 lžíce olivového oleje
šťáva z půlky citronu
1 prolisovaný stroužek česneku
1 malá cibulka nakrájená na jemno
sůl, pepř

Z akováda odstraníme pecku a vydlabeme dužinu do nádoby na ponorný mixer. Přidáme ostatní ingredience a rozmixujeme. Ochutíme solí a pepřem a necháme chvíli odležet, aby se chutě spojily. Podáváme s rajčátky.

Navíc jsme se začali při nákupu potravin vyhýbat klasickým supermarketovým řetězcům. Nejčastěji a pokud to situace umožní nakupujeme v Lidlu, který nás překvapil svou kvalitou, ačkoli jsme se na něj velmi dlouho dívali skrz prsty. Taky často nakupujeme v síti prodejen Sklizeno. Mají tam lokální potraviny v dobré kvalitě. Vyplatí se tam zajít třeba pro mlíko, uzeniny nebo kváskový chleba. Já vím, že to není nejlevnější. Ale ta kvalita nejen chutná, ale zároveň podporujeme lidi, kteří dělají svoji práci rádi a dobře. Zkrátka do sebe nerveme ty jedy ze suprošů. Nejsme v tomto směru ortodox, ale aspoň doma chceme jíst dobře. A to nemluvím o reportážích, které jsem v poslední době zhlédla - zde a zde. Samozřejmě k těmto zdrojům musí člověk přistupovat trochu kriticky. Ale k zamyšlení to je. Rozsáhle se tomuto tématu věnuje Prof. RNDr. Anna Strunecká, DrSc. ve své řadě knih Doba jedová. Paní profesorku jste mohli vidět v obou videích. Četli jste tyto knihy někdo? Ráda bych se do nich někdy pustila.

Další plusové imunitní body by se také mohly přičítat díky tomu, že chodíme už čtvrtým rokem do sauny. Je to posila nejen pro tělo, ale i pro duši. Člověk si prohřeje kosti a stráví příjemný čas s přáteli. Po čtyřech letech by se už měly dostavit nějaké účinky, ale já stejně občas onemocním. Jenže těžko říct, jak často bych byla nemocná, kdybych do sauny nechodila. A minimálně oběhovou soustavu tím posiluju.

Když už mě ale nějaký ten pan Bacil bací, tak se snažím naslouchat svému tělu. Už do sebe nervu za každou cenu prášky. Lékaři doporučují čas od času nemoc opravdu odstonat, aby si tělo vytvořilo protilátky. Takže se snažím zbavit se výčitek svědomí, že mám nemocenskou, a smířit se s tím, že každý je v pracovním procesu nahraditelný, a že zdraví máme jen jedno. Já vím, děsná klišé. Ale tak pravdivá. A pokud to není nezbytně nutné, neberu si ani žádné ibáče nebo paraleny, aby musel imunitní systém zapracovat, aby nelenošil a taky se trochu procvičil. Představuju si imunitu jako armádu, která musí trénovat. Při těchto představách se mi vždycky vybaví rezavý a špičatý bacil, jak na něj letouny vypouštějí malé bojovníčky, kteří ho úplně sežerou. Jo, myslím seriál Byl jednou jeden život :-)

Určitě bychom neměli zapomenout na zdraví duše. Čerpám síly, kde to jde. Nejvíc ze setkávání s přáteli a rodinou, z kultury, která je zde v Brně jednoduše dostupná, z věcí, které dělám ráda. Začínám si víc a víc vážit svého volného času a času, který mám jen pro sebe. V některých otázkách za mě mluví i Šťastný blog. Sice jej sleduju teprve krátce, ale zatím v mnoha věcech souhlasně pokyvuju hlavou. Dobrá nálada, která vychází zevnitř, je taky skvělá prevence.

Navíc při představě, že se možná nedožijeme důchodu, by měla být prevence chorob a vyhoření důležitou součástí našich životů. Jak jsem se ale nedávno dočetla v tomto článku, jsem generace Y, která k tomu má výrazné tendence. Každopádně jsem v návaznosti na události kolem mě a mých přátel přehodnotila některé postoje.

Nevím, jestli je tato cesta, kterou jsem se rozhodla vydat, správná. Pořád mě pan Bacil navštěvuje a já s ním pořád bojuju. Dokonce se zdá, že je to pravidelně jednou za dva měsíce. Není se čemu divit... škola je stres a bacilů a jejich mutací je v ní nepočítaně. Možná mi řeknete, že všechno, co jsem sem napsala, je hloupost. Možná. Ale naštěstí se můžeme všichni svobodně rozhodnout.

Zamýšlíte se nad tím taky? Řešíte to? Máte tip na nějaké zdroje? Ráda se inspiruju.

Pokud jste došli až sem, gratuluju :-)

Přeji příjemný zbytek adventu a krásné svátky! Vaše Leňajs