16. Terka peče dýňové muffiny

... ne ale podle Herbáře. 
     Postupně se utvrzuju v tom, že jako kuchařka všeho druhu stojím za starou belu, a opravdu se mi daří pouze pečení. Takže v duchu tohohle objevu jsem se rozhodla zas jednou něco dobrýho upíct (a ne uvařit - vážně, moje výsledky z posledních dvou týdnu jsou fakt mizerný*). Leňajs mě v týdnu navnadila na dýňové muffiny, a protože není jistota, že na mě na příští týden ještě nějakej zbude, spotřebovala jsem doma na severu tu malou dýni ve sklepě a upekla si sadu vlastních, se špetkou skořice. Voní nádherně, chutnaj stejně tak a hlavně se mi povedly (fuj, tady něco smrdí ...). 

"Learn To Fly" - Foo Fighters**

**Pořádně se podívejte v klipu na stewarda, přesně takhle totiž letos vypadá jeden můj vyučující :)

Dýňové muffiny se skořicí:
  No, a na to, že jsem si tenhle recept vybrala už před delší dobou, tak jsem vůbec neřešila, jestli budu mít doma všechny ingredience. Takže jsem ve výsledku musela trochu improvizovat. Tedy ...
  280g hladké mouky
  130g moučkovýho cukru
  asi lžíce prdopeče
  trochu strouhaného muškátového oříšku
  špetka soli
  10g slunečnicových semínek (nebo sekaný ořechy, jak chcete)
  hrnek a půl nastrouhané dýně Hokaido
  350ml mléka
  6 lžic oleje
  2 vejce

Postup byl takovej, smíchat všechny suchý ingredience, v druhý míse smíchat mokrý ingredience i s dýní. Pak jsem jen mokrou část přilila do suché, promíchala. V podstatě je hotovo. Já teda do hotovýho těsta zamíchala ještě 1 lžičku arašídového másla (prostě proto, že jsem si to neodpustila). Naplnila jsem formu na muffiny, tzn. 12 kousků, a dala péct do předehřáté trouby na 200⁰C na 20min. 

Po upečení byly všechny muffiny krásně upečený, dokonce se mi snad poprvý stalo, že jsem je dostala z formy celý a nepotrhaný. Nádherně voní a jsou uvnitř "mokřejší" :) Kdo by chtěl, klidně si může ještě udělat nějaký krém třeba z tvarohu a "prdnout" to ještě nahoru, ale já na ně měla takovou chuť, že jsem se s krémem nedělala.

Takže dobrou chuť :)

*Pro upřesnění - nedávno se mi povedlo připálit si nadvakrát oběd. Ano, spálila jsem samotný maso na pánvi a pak ještě jednou, když jsem to zachraňovala přidanou zeleninou, tak jsem to spálila všechno znova. A tu kulajdu, co jsem zkoušela minulý víkend budu muset zaručeně ještě doladit, než vám ji hodím na blog (nechci přece vyhubit všechny, co ho čtou). Tak zatím a žijte šťastně ;)