Na tuhle polívku se vždycky strašně těším a patří k věcem, který mám na podzimu nejradši.
A i když si ji doma pojídám sama, navařím si jí vždycky plnej hrnec a je hned pryč, protože chodím tak dlouho, dokud ji prostě nese.... :)
Je výborná v takových těch hnusných sychravých dnech, jednak díky kari a chilli parádně zahřeje a taky mi svou barvou připomíná slunko na talíři...
Vařím ji už čtvrtou sezónu a je fakt božííííí, tak si ji taky uvařte ...
Potřebujeme:
800g dužiny z dýně ( nejlíp hokkaido, nemusíte loupat ), nakrájené na kostky
2 lžíce másla
1 cibule, jemně nakrájená
2 stroužky česneku, nasekané
1 mrkev, nastrouhaná nahrubo
1 lžíce kari koření ( je víc druhů, já používám indické )
1 lžička třninového cukru
600 ml zeleninového vývaru
220 ml smetany ke šlehání
sůl a mletý pepř
hrst dýňových semínek opražených
1 chilli paprika nebo aspoň chilli v mlýnku
2 lžíce dýňového oleje ( když není, tak oliváč ) na zakápnutí
1. V hrnci rozpusťte máslo, zpěňte cibuli a česnek. Vsypte dýni a asi 5 min. opékejte. Přidejte mrkev, kari koření, cukr, osmahněte a zalijte vývarem. Uveďte do varu a vařte asi 15 min., dokud nezměkne zelenina.
2. Vmíchejte smetanu, osolte, opepřete a nechte přejít varem. Stáhněte z ohně a rozmixujte ponorným mixérem.
3. Podávejte s dýňovými semínky, nasekanou chilli papričkou a zakápnuté olejem.
Pokud chceme dosáhnout toho, aby měla polévka ještě výraznější chuť a máme na to čas, můžeme dýni předem upéct v troubě.
 |
| Snad vám bude chutnat tak dobře jako mně :) |
|
|
|
Recept mám z jednoho čísla Apetitu
Jakou sladkou tečku za nedělním obědem udělám, jsem přemýšlela už od pátku. V pátek jsem totiž poprvé dostala pověstná "jablíčka z čísi zahrádky" :-) Naštěstí od tak milé dívenky, že nemůže být ani zrnko podezření, že by šlo o nějaký úplatek :-) A k tomu ten časopis Billa Gusto od Alči... No zkrátka, inspirace si mě nachází sama, co Vám mám povídat. Navíc už nějakou dobu mám koupenou formu na muffiny, ale ještě jsem ji nevyzkoušela. Takže to všechno do sebe zapadalo jako puzzle. Recept se v časopise jmenuje jinak, ale toto se mi líbí víc :-)
Dneškem začíná podzim a obchody i zahrádky jsou plné dýní. U našich doma jsme jim nikdy moc neholdovali, ale to zřejmě jen proto, že jsme moc nevěděli, co s nimi. Naštěstí se kolem mě začínají vynořovat sezónní recepty, takže přišly na řadu i dýně. Začeš můžu poděkovat jak holkám tady z blogu, tak kolegyním v práci. Díky všem. Za tento recept vděčím tak trochu Alence, protože mi přinesla časopis Billa Gusto. Ten aktuální je teď zaměřen na dýně a brambory. A protože mám teď díky Ditiným fish&chips, které jsem dělala včera, doma velkých brambor až až, rozhodla jsem se poslat Lukáše pro hokkaido a pustit se do zapečené dýně s bramborami.
Jak jsem Vám tak dělala posledně ten cuketovej koláč, tak jsem dostala chuť na ten špenátovej. A protože mamka začala mít obavy, že má takovou megaúrodu špenátu, že ji sama nezvládne, tak jsem tam naběhla a půl igelitky oškubala. Zkrátka, jak teď mám tu kuchyň, tak beru suroviny po kilech se stejným odhodláním, jako jsem je předtím odmítala (jelikož jsem kuchyň neměla. Jo, fakt.). A jak to tak bejvá, u špenátu nezůstalo. Přivezli jsme si ještě plný košík hub! Takže jsme včera večeřeli smaženici, zbylo i na zamražení a ještě máme dnes jako bonus ryzcové řízečky. Díky, mami! :-)
Včera jsme si užili moc milou svatbu :-) Děkuji Jarušce a Honzíkovi, že jsme u toho mohli být. A tam jsme jedli a pili. Ale asi málo, protože ještě zbylo, takže o oběd na dnešek bylo postaráno :-) Ale večeři už jsem řešit musela. Dlouho jsem vymýšlela a listovala časopisy podle ingrediencí. Asi to znáte. Až jsem nakonec znovu objevila těstoviny carbonara, které jsem s oblibou dělala ještě ve staré kuchyni. Tak nějak jsme na ně pozapomněli. O to větší radost jsem měla, když jsme na ně znovu narazila. Tak tu je máte.
