6. Terka nakupuje

Nesla jsem si to tak včera dopoledne rozpáleným Brnem, v tašce už první úlovky dne a na Orlí jsem narazila na menší změny. Býval tam malý obchůdek se zdravou výživou, který ale zmizel a nahradila ho nějaká menší sýrárna (to už jsem měla za sebou návštěvu Gran Moravia u Zelňáku). Za to na druhé straně ulice je nová zdravá výživa s malou kavárničkou. A to byl teprv objev :-)

Toto je asi jen 1/3 z celého
výběru

Nepatřím mezi nadšence, kteří nakupují jenom ve zdravé výživě. Většinou si tam jdu cíleně pro nějakou potravinu, co jinde neseženu (tentokrát jsem se pídila po tahini), a jinak se jen procházím regály a očumuju všechny ty skleničky, koření a sáčky a "life food" čokoládu (pro ségru - tak už zase vím, co to znamená živá čokoláda :-)). Konkrétně tato prodejna je fakt prostorná, mají tam chlazené potraviny, BIO zeleninu a ovoce (třeba jablka 149,-/kg), kvalitní kávy ... ale hlavně - obrovský regál plný zásobníků s vločkami, luštěninami, oříšky a přílohami. Takže si tam můžete podle libosti nabrat na váhu bulgur, kuskus, vločky, červenou čočku, adzuki, mungo, para ořechy (!!!), makadamové ořechy (!!!), pohanku, sušené ovoce ... Sama jsem zírala. (Jinak tahini tam samozřejmě měli taky, byla jsem tam dokonce 2krát, ale zatím jsem ji nakoupila. Jsem škrt a stydím se za to ...) 

Restaurace - U Honzáků, Tuřanská beseda

Tentokrát nechci mluvit o tom, co bylo u mě v kuchyni. I když mám teď prázdniny, tak přes týden moc nevařím. Pro dva je dobré raději udělat doma nějakou tu práci a pak si zajít na menu do restaurace. A obzvlášť, když je ta restaurace víc než dobrá.

zdroj http://www.restaurace-penzion.cz/

V okolí našeho bydliště jsou dvě slušné hospody. Jedna je U Honzáků, kde v lístku sice nemají nic moc pořádného, ale na týdenním menu (po-so) se dají někdy vybrat celkem dobrá a zajímavá jídla. Prostředí je nejlepší na zahrádce, což v zimě nejde. Interiér je celkem sterilní. Já sama se v něm necítím moc dobře, umělé květiny, rozmístění stolů by mohlo být víc efektivní a rádoby umělecké akvarely zákoutí v Chrlicích. Někteří jednotlivci z obsluhy se snaží, ale jinak je to standardní průměr. Když se zeptáte, co by Vám doporučili jako přílohu, odpoví: "Lidi si k tomu dávají hranolky." A to zrovna nechci.

5. Terka peče cizrnu

Tentokrát jedna rychlovka jen tak na chuť. Když už se teď pořád mluví o grilování a letním piknikování ... Při nějaké té "garden party" se na stole objeví určitě brambůrky, popcorn a tyčinky. Kdo těmto věcem neodolá, ale radši by nějakou zdravější variantu, může zkusit třeba pečenou cizrnu :)

"Joe's Head" - Kings Of Leon

Pečená cizrna

9. U Matyldy byl Caesar

...a taky kuře s tajemstvím, jak říkala Kača. Tento kuřecí steak s nádivkou na salátu jsme se naučili na výborném kuchařském kurzu v Divoké vařečce. (Ještě jednou díky, brněnští kamarádi!) Opravdu jsme si pochutnali, protože tentokrát jsme vyladili grilovací část a tak nám maso nejen že neblaflo, ale dokonce bylo šťavnaté a mělo křupavou kůrčičku. Taky se vám tak sbíhají sliny?

Caesar, kuřecí steak s tajemstvím a dresing

8. U Matyldy se ukázal pan Coleslaw

...a zase ji potěšil svou jednoduchou lahodnou chutí. Pořád si tajně představuju, že se tento salát jmenuje podle chudého východoevropského přistěhovalce, co šel dobývat Ameriku. Je to ale blbost. A kdo chce vědět jak to bylo doopravdy (pokud teda věříte Wikipedii), tak se podívá sem.

Coleslaw už skoro snězený  (zapomněla jsem fotit zavčas)

7. U Matyldy se citrónovaly těstoviny

...a vůbec se chystala jídla pro návštěvu. Šlo to ale pěkně od ruky, protože drahý muž si vzal dovolenou a na celé dopoledne odjel i s Matějem pro party stan. Takže boží klid, oblíbený playlist písniček do kuchyně (ty, u kterých se dá zpívat) a vařilo se jedna báseň.

Citrónové těstoviny s artyčoky

CITRÓNOVÉ TĚSTOVINY S ARTYČOKY

Tohle jídlo je už dlouho moje oblíbené. Připravuju je většinou jen v létě, protože je svěží a rychlé. Pokaždé tam dám trochu jiné ingredience, ale základní šmak je pořád stejný - ten právě dělá citrónová zálivka. (Hodilo by se spíš říct zamatlávka nebo tak něco, protože zalít těstoviny se tím teda moc nedají.) A všechny varuju: Je to KYSELÉ. Ale dobré!

Nejdřív si nachystám z ledničky parmazán nebo Gran Moraviu, jeden citrón, rukolu.

Ze spížky vytáhnu černé olivy, sušená rajčata v oleji, artyčoky v plechovce, olivový olej a těstoviny. 

Dám vařit vodu do velkého hrnce. Do velké mísy postupně přidávám suroviny: nakrájím sušená rajčata, olivy buď nechám vcelku nebo je přepůlím, rukolu propláchnu vodou. Artyčoky nechám na větší kousky, aby se akorát tak vešly na vidličku a nebyly úplně na s... padrť. (Někdy je to těžký, vyjádřit se slušně, když to sprostý tam tak pasuje!) Nemíchám to, nematlám, nechám jen tak ležet v míse. 

Mezitím vařím těstoviny.(Měla jsem čerstvé z Makra, takové srandovní pytlíčky plněné prosciuttem, ale to byla spíš výjimka, normálně dělám třeba linguine nebo cokoliv, co je zrovna doma. Špagety moc nedoporučuju, blbě se to pak všechno míchá dohromady.) 

Udělám tu zmíněnou zamatlávku. Do misky nastrouhám kůru z citrónu, vymačkám tam i šťávu. Nastrouhám do toho tolik parmazánu, aby to byla hustá kaše. Přidám olivový olej a promíchám. 

Až se uvaří těstoviny, skoro úplně je sliju, jen trošku vody tam nechám. Přidám do toho zálivku a snažím se to všechno dostatečně promíchat, ale přitom nezničit těstoviny. Nakonec to vysypu (?!) do mísy s artyčoky a rukama hodně zlehka promíchám. A je to. 

• Jeden citrón jako měřítko množství je zhruba na jídlo pro 4 až 5 lidí. Já jsem tentokrát dělala dvojitou dávku. Když to nesníte ještě teplé, klidně to šupněte do ledničky, je to dobré i vychlazené.
• Recept pochází z nějakého dávného vydání Apetitu.

5. Zapečené lilky aneb co dům dal

Po víkendu a návštěvě zbylo v ledničce spousta věcí.Tak jsem vymyslela dnešní lehký oběd - zapečené lilky.A jelikož jsou naše děti na prázdninách, v klidu jsem si mohla vychutnat tohle zeleninové jídlo, které chutnalo i Petrovi a ten je spíš masožravec.

Jak jsem to vymyslela:
 1.Rozkrojila jsem lilky napůl a vydlabala vnitřek,
který jsem pokrájela na kostičky.

 2.Na pánvi jsem osmažila cibuli, pár plátků anglické a zbytek šunky.Přidala kostičky lilku, na kostky nakrájenou papriku a asi pět nakrájených rajčat.Osolila, opepřila, přidala pár snítek tymiánu.




3.Směs jsem chvilku podusila,rozkrojené lilky osolila 
a směsí je naplnila.Nahoru jsem položila kousky mozzarelly
a nechala asi půl hodinky zapéct.

4.Chutnalo to moc dobře.K tomu jen vařené brambory.
Lehký, rychlý,dobrý.

U Matyldy o víkendu

...byla velká návštěva. Celkem nás bylo 6 dospělých a 6 děcek, takže všude plno - v kuchyni i na zahradě. Jak v takovém případě udělat něco dobrého a přitom se z toho nezbláznit a mít čas i na pokec?

3. Hanče vaří LOĎKY

V takovém vedru se nám ani nechce jíst, natož vařit něco u horkýho sporáku... Jenže já mám prostě hlad, a tak jsem se ráno rozhodla, že uvařím něco lehkého. A jelikož je cuketová sezóna, byly to dneska opět cukety :) 

Napadlo mě, že bychom si je mohli nějak zapéct. Protože cukety mají velmi jemnou chuť, chtělo to podpořit něčím intenzivním, a tak jsem koupila balkánský sýr... 

Celý nákupní seznam pro dva vypadá takto:

• 2 cukety
• svazek jarní cibulky (ale použijeme jen jednu)
•  200g balkánského sýra / fety
• 1 kostka lučiny
• čerstvý tymián a oregáno
• brambory jako příloha, ale může to být dobré i jen tak s pečivem

Cukety pořádně umyjeme a rozkrojíme podélně. Pak z nich lžičkou vyškrábeme vnitřek..

Vnitřky cuket nakrájíme nebo nějak rozmělníme na menší kousky a spolu s jarní cibulkou dáme trošku orestovat na pánev. Přidáme k tomu tymián (asi tři větvičky) a oregáno (větší větvičku - nahoře na obrázku). Nakonec přidáme stroužek česneku a necháme schládnout. 

Do vychladlé směsi přidáme sýr a lučinu a vytvoříme takovou lepivou náplň, kterou naplácáme na vykrájené cukety... Ty pak vložíme na trochu oleje do pekáčku a dáme péct (na kolik stupňů nevím, páč my máme doma plynovou troubu).

Jako přílohu jsem dnes udělala gratinované brambory. Ty jsou velmi jednoduché na přípravu - prostě je oloupeme, nastouháme na tenoučké plátky a vložíme do pekáčku. Nejdřív je můžeme nechat "vařit" v troubě v mléku, potom je zalijeme vajíčkem a necháme zapéct. Dohromady na talíři to vypadá asi takto:

A je to docela dobrý na to, že jsem si ten resept vymyslela sama :)

Bon apetit!

7. Leňajs bojuje s limetkovým cheesecakem

Desert na neděli dělaný v sobotu a psaný v pondělí :-)

Ten nejlepší limetkový cheesecake                                   Nick Cave - Bring It On

Na korpus:
220g máslových sušenek
100g změklého másla

Na náplň:
500g krémového tvarohového sýru žervé
(nebo speciální sýr na cheesecake Philadelphia)
220g třtinového cukru
3 vejce
150g zakysané smetany
kůra a šťáva ze 2 limetek

Na polevu:
2 bílky
75g krupicového cukru

4.A zase ty meruňky

A protože já se meruněk nepřejím, upekla jsem na neděli meruňkový koláč...

Recept
150g hladké mouky-100g másla-50g cukru-1 žloutek- lžíce smetany-400g meruněk100g meruňkové marmelády-3 lžíce mandlových lupínků-cukr moučka na poprášení

1. Do mouky rozkrájíme máslo, rozklepneme vejce, přidáme cukr, smetanu(já jsem přidala trochu mlíka, smetana nebyla) a zpracujeme v hladké těsto.Vytvarujeme kouli a necháme zabalené vychladit v lednici.
2.Formu na pečení vymažeme máslem a vysypeme moukou.
3.Těsto buď vyválejte, ale já jsem ho prostě rukou namačkala do formy, poklaďte rozkrájenými meruňkami smíchanými s marmeládou.
4.Pečeme ve vyhřáté troubě na 220, po půl hodině posypeme mandlovými lupínky a ještě 5 minut pečeme.Ještě teplé poprášíme moučkovým cukrem.

Recept mám z časopisu Venkov a styl.

3.Zavařovat v tomhle vedru???

Myslím, že si o mně Petr myslel, že jsem se úplně pomátla, když jsem zavařovala různé druhy marmelád a ovoce, zatímco on se s děckama ráchal v bazéně.Ale já jsem prostě nemohla odolat.Meruňky jsou u nás všude a když si pomyslím na zimní snídani, když si dám horký křupavý toasťák s rozteklým máslem a meruňkovou marmeládou, bazén zkrátka musel počkat...

Do toho na zahradě dozrály srstky, no přece je nenechám opadat.

                                                        


A když mi kolegyně z práce nabídla višně a dokonce mi je sama natrhala, další zavařovací odpoledne bylo na světě.

Já prostě miluju vůni ovoce linoucí se naším domem...
Taky si myslíte, že jsem blázen???

2.Aneta sklízí mangold

Moje letošní úroda mangoldu je fakt veliká.

Kromě normálního špenátu s vajíčkem a bramborem k obědu, byl k večeři salát z listů.
V tomhle vedru parádní svěží, ale sytá večeře. 

Recept
1.Natrhané listy(asi 500g) špenátu dáme do mísy.
2.Tři plátky toasťáku nakrájíme na kostičky a na oliváči je lehce osmažíme, přidáme 1 rozdrcený stroužek česneku a ještě chvilku opékáme.Vyndáme a můžeme odsát na papírové utěrce tuk.
3.Do pánve dáme na kostičky nakrájenou slaninu (asi 10 plátků) a osmažíme dokřupava.
4.Slaninou posypeme špenát a zalijeme nějakou zálivkou, co máme rádi.Někdy se mi chce třeba udělat ze zakysané smetany a jogurtu, přidám bylinky, sůl pepř, na co mám zrovna chuť.A někdy se mi prostě nechce, tak vytáhnu nějaký hotový dresing z ledničky, např. italský byl naposledy.
5.Promícháme a posypeme krutony.
Doporučuju udělat salátu velkou mísu, Petr mi ho minule skoro snědl!!! 
 Recept mám z červnového Gurmetu

4. Terka vaří pohanku

Včerejší den byl poněkud nabitý a na večeři bylo minimum času. Takže večeři jsem si odbyla studentským způsobem - smíchala jsem na pánvi, co se doma našlo. 

"Tighten Up" - The Black Keys

Kuřecí s pohankou:
Nejde o nic zázračnýho. Je to jedno kuřecí prso nakrájené na kousky a opečené na pánvi. Maso jsem jen osolila, opepřila a přidala pálivou papriku. Přihodila jsem kukuřici, bazalku, jarní cibulku (letos poprvé vlastní ze záhonku) a nakonec uvařenou pohanku. Hotovson.

Přiznávám se, že doposud jsem nikdy moc nevařila podle kuchařek, rozhodně zatím neumím uvařit svíčkovou nebo upéct vepřoknedlozelo. Nebylo potřeba. Jako spokojenej studentík si takových dobrot užívám o víkendu na severu. Nejsem ale ani vyznavačem extrémní studentské kuchyně (což by vlastně mohl být i pojem, druh, jako třeba italská, asijská, staročeská, ...). Chuťovky jako instantní čínská polévka s přikrájeným vídeňským párkem, "aby tam bylo ňáký maso", nemám ani odvahu ochutnat. 

Takže si často vařím z nouze, v časovým presu a s minimem surovin. Občas se mi z toho vyloupne opravdu zajímavá a chutná kombinace, jindy ne a sním to jen proto, že by byla škoda použitých surovin (a taky proto, že bych jinak byla hladem). To je možná důvod, proč si tady na severu vařím jen pro sebe (tohle by třeba táta ani neochutnal :D).

No a ta pohanka ... používáte ji někdo běžně v kuchyni? Já na ni přišla asi před čtvrt rokem a používám ji často místo rýže. Je to rychlejší a zatím neokoukaný. Nevím teda, jestli ji připravuju správně, slyšela jsem hromadu způsobů, jak na ni. (Já ji jednoduše chvíli vařím v libovolným množství vody a po změknutí to sliju.) A nedávno jsem zkusila uvařit i pohankovou kaši. Každopádně si kupuju loupanou, ale ne lámanku (bůhví proč). 

6. Leňajs bojuje s hovězí pečení s omáčkou a karlovarským knedlíkem

Včera jsem slíbila recept, tak tady je:

Hovězí pečeně s omáčkou a karlovarským knedlíkem:         Please The Trees - Red Sky

4 porce
asi 500g hovězí plece v celku (já jsem to tentokrát
nepodcenila a koupila u Bubly v Tuřanech)
směs oloupané kořenové zeleniny (2 mrkve, 1/8 celeru,
1 velká kořenová petržel)
4 menší cibule
asi 900ml zeleninového vývaru (postačila i horká voda)
2 lžíce sádla
1 velká lžíce hladké mouky
mořská sůl a čerstvě umletý pepř

5. Leňajs bojuje s avokádovou polévkou

Na kuchařce Škoda nevařit je zvláštní to, že není organizovaná ani podle abecedy, ani podle typu jídla, ani podle ingrediencí. Což na první pohled působí velmi neprakticky. Je uspořádaná do tématických celků podle toho, jak to autorovi přišlo přirozené. Když jsem si ji pročítala, tak nějak automaticky (nemoc z povolání) jsem si do ní začala dávat indexové štítky podle toho, co mě zaujalo. Předpokládám, že to asi nebyl záměr, ale donutilo mě to projít jednu stranu po druhé a vytvořit si vlastní systém. Navíc kvituji i vazbu. Krásně drží otevřená na straně, kterou potřebuju! Kniha to je celkem tlustá, je z recyklovaného papíru, ale nečekejte milióny receptů. Dvojstrana = 1 recept. Díky tomu je přehledná.

4. Leňajs bojuje se zázvorem

Máte rádi zázvor? Já ho párkrát vyzkoušela... sušený jako křížalu (sorry, ale to nee) a jako čaj (to byla muka, že Terko?!). Ale třeba zázvorový tonik mi chutná. Tak přemýšlím, kde je zakopanej pes, protože zázvor je prej jako vážně zdravej! :-)


Martin Škoda ho použil k výrobě zázvorové limonády, která krásně vypadá a je jednoduchá na přípravu. Navíc ji doprovází dnes už melancholicky Psí vojáci - Chce se mi spát, což vypovídá něco o počasí, ve kterém si tyto limonády rádi dopřáváme.


Fantastická domácí zázvorová limonáda:

170g čerstvého zázvoru
3-4 citrony
hrst čerstvé meduňky nebo máty (klidně prý i oboje)
1,5 l perlivé vody
4-5 lžic třtinového cukru

2. Hanče vaří RAGÙ BOLOGNESE

Viva Italia!

Ragù bolognese se špagetami je jedno z mých nejoblíbenějších jídel. Miluju rajčatové omáčky skoro na všechny způsoby, ale hned na začátek musím říct, že i když je v ragù (když se v Itálii něco označuje jen samotným slovem "ragù", myslí se tím právě to boloňské) také "rajčatová část", hlavní slovo by tady mělo mít maso. A tu typickou chuť této omáčce dává kromě masa zejména kořenová zelenina. 

Ragù se vaří z:

• (1 větší) cibule
• (3) mrkve
• (1 větší) petržele
• celeru
• (500g) mletého hovězího masa
• (0,5l) hovězího vývaru
• (0,5l jakéhokoli) vína
• (500g) rajčatové passaty a plechovky loupaných rajčat  
• olivového oleje, česneku, soli, pepře, oregana a muškátového ořechu

Je pro mě těžké říct, na kolik porcí to tak vyjde... Pro mě s Kubou, kteří tohle jídlo jíme minimálně jednou týdně, je to tak na oběd a večeři, tedy 4 porce. Pro "normální" lidi je to asi tak 8 porcí, aby se najedli dosyta, ale nepřejedli se. (Ale je to jen můj odhad)

 A můžeme začít...

Zeleninu si nakrájíme na takové kousky, aby se nám to líbilo... Třeba na kostičky. Na obrázku mám místo cibule pórek, protože jsem ho potřebovala zlikvidovat ;) 

Ideálně si do hrnce nalijeme olivový olej a na něm restujeme všechnu nakrájenou zeleninu dohromady.

Bacha! Cibuli přidáme později - jelikož zelenina je pěkně tvrdá, musí se restovat docela dlouho. Kdybychom dali hned (nebo jako první) do hrnce cibuli, už během této fáze by byla dost na sračku, což nechceme. Dohromady to můžem dělat cca 10 minut... Jo a nezapomeneme to osolit, zelenina rychleji změkne.

Zelenina v italských barvách

 K orestované zelenině přidáme maso a chvilku nám zabere, než maso rozmělníme... Osolíme a opepříme ještě než se maso zatáhne. Až pustí šťávu, přidáme propasírovaný stroužek (nebo dva) česneku.

Ideální je hovězí maso. To taky vyžaduje ale více času, aby změklo.
Já jsem dnes použila mix 50:50 hovězí a vepřové.

Když se nám fakt chce a máme čas a chceme to mít fakt vyladěný, můžeme si ze zbytků zeleniny uvařit supercoolovej vývar. Tenhle vývar pak po částech přilíváme do masovo-zeleninového základu a všecko to v tom vaříme. Vývar se nám odpařuje, maso a zelenina měkne a zároveň chytá chuť vývaru... Super!

Až máme vývar pryč, nahradíme ho vínem. Dřív jsem si myslela, že víno je tam jako něco extra, co tam vlastně ani být nemusí. Vězte, že časem jsem došla k tomu, že víno je pro italskou kuchyni nepostradatelné a pro ragù zvlášť. Nikdy by bez vína nemělo tu správnou chuť. Takže si podle toho, co máte raději, vyberte, jaké víno chcete. Po suchém víně bude omáčka kyselejší, já osobně preferuji vína sladší a voňavá.

Vývar přilíváme postupně.

Až se to skoro všechno vyvaří, přidáme pomodori... Já kombinuji passatu (což je něco jako protlak, ale nedochucené, max. s trochou soli) a loupaná rajčata z plechovky. Máte-li přeúrodu rajčat, udělejte si doma vlastní loupaná rajčata... Já to nedělám, je to pracné a hlavně dobrá rajčata jsou u nás dostupná jen velmi krátkou chvíli a nikdy jich, alespoň u nás, není tolik, abychom je mohli s klidným srdcem uvařit v omáčce :)

Po tom, co to řádně promícháme, dosolíme, opepříme a přidáme oregano dle chuti, by to mohlo vypadat nějak takto:

Bublání téměř hotové omáčky...

Necháme probublávat asi 20 minut. Celkově příprava tohoto jídla zabere celkem dost času, i s očištěním zeleniny asi 2 hodiny. Důležité je si na to vyhradit dost času, dlouho se nám vaří maso se zeleninou, pro které je nesmírně důležité, aby se promíchaly všechny chutě... Nakonec nastrouháme trochu muškátového ořechu. Můžeme to samozřejmě dělat i kratší dobu, ale po chuťové stránce to bude tak na 70%... Mimochodem, Italové to prý vaří až 6 hodin :P

V této fázi máme hotové ragù. Italové ho používají prý výhradně do lasagní, ale "cizinci" si to zamilovali hlavně se špagetami. A já nejsem výjimkou. Pokud byste si to chtěli zapéct s lasagnemi, nezapomeňte to zalít bešamelem.

Až to máme hotové... nezapomeneme ozdobit tvrdým sýrem parmazánového typu (ať už jde o špagety nebo lasagne)... kromě klasického parmazánu třeba Grana Padano nebo Gran Moravia :)

Já to mám nejraději se špagetama!



3. Terka peče skořicové šneky

Tak jsem včera zas zkusila něco novýho - pustila jsem se do skořicových šneků. Když se "plazily" do trouby, tak se mi to vůbec nezdálo, každopádně výsledek byl víc než dobrej :) Upozorňuju ale, že jsou strašně žraví ...

"Let Her Go" - Passenger

Skořicoví šneci

Matyldina večerní rychlovka

Toasty do trouby na gril, pak mozzarelu, znovu pod gril, pak elegantně položit bazalku dvou barev, doladit rajčátkama a nakonec pocákat olivovým olejem a jít čučet na Angeliku. Super večer zaručen.

6. U Matyldy se plnily papriky...

...a všecko šlo nějak dobře od ruky. Už od božího rána jsem jako správná žena v domácnosti začala uklízet a ke svému překvapení jsem toho i dost stihla. Matějíček byl v pohodě a jak jsem byla spokojená, tak i vaření byla jedna radost. Akorát mě štve, že to, co chutná dobře, na fotce vypadá blbě.

Plněné papriky

Nejdřív všechno nachystám

Připraveny na cestu do trouby

PLNĚNÉ PAPRIKY

Nejdřív si všechno nachystám.

Umyju papriky, ukrojím jim vršky a vykuchám vnitřky. Půl kila mletého masa (vepřové tentokrát, ale častěj kupuju mix 50:50 vepřové:hovězí) si dám do větší misky, přidám dost koření na mletá masa, malinko osolím, protože v koření už sůl je. Pak tam přijde vejce, trocha strouhanky a mléka, cibulka nebo pórek na malé kousíčky. A vždycky petrželka. Hodně. Když mám chuť, přidám něco zvláštního - dnes to bylo Pecorino romano a kousek nastrouhané tykve. Všechno rukama zpracuju a nacpu do paprik.

Nedělám klasickou rajskou; mamka mi poradila rychlou a moc dobrou variantu. Tu jsem trochu upravila a tady je:

Připravím si větší zapékací mísu, do ní nasypu nadrobno nakrájenou cibuli a vyliju loupaná krájená rajčata. Dneska jich byla plechovka a půl. Zředím trochou vody, přidám lžíci třtinového cukru, osolím a opepřím a přidám bazalku natrhanou na kousky. Do takto připravené lázně položím naplněné papriky. Šupnu to do trouby a zhruba na 180°C peču. Když jsou papriky na povrchu trochu nahnědlé, tak je otočím břichem nahoru a peču dál do té doby, než jsou papriky místy hnědé. 

Omáčku pod paprikami někdy rozmixuju ponorným mixérem, dneska jsem to nechala jen tak. K tomu vařím těstoviny, ty mám nejradši, ale mamka zas má ráda brambory, tak jsem udělala i ty. Ale paprikám sluší i rýže.

• Najedlo se nás pět a ještě zbylo na menší kuličky pro Matěje a jednu placku do housky pro Zdenka na zítřejší svačinu.
• Všechny milovníky klasické rajské upozorňuju, že tahle omáčka je echt rajčatová, má koncentrovanější chuť, podle mě je taková ryzí a mně milejší.
• Jo a Pecorino romano je výrazný pikantní tvrdý ovčí sýr, ale to vy určitě víte.

3. Leňajs bojuje s brunchem

... podle Martina Škody.

Ráno před probuzením se mi zdál sen, ve kterém (teda sorry, že Tě tak často uvádím. Ale asi to způsobila včerejší zásilka:-) mi říká Matylda stylem uncle Sama: "Nedívej se na internet!" ---->

Tak jsem raději sáhla po kuchařce. A jak tak listuju, a jak si tak zapisuju ingredience, které si MUSÍM! pořídit, dostala jsem hlad a v tu chvíli jsem otevřela stranu 72 a vykoukla na mě omeleta, na kterou (světe div se) ingredience doma mám.

Ovšem nazývat toto jídlo snídaní můžu jen já a můj muž. Takže pro ostatní je to spíš brunch.

2. Leňajs bojuje...

a teď bude bojovat ještě udatněji!

 
Dostala totiž k narozeninám poštou kuchařku! Začež Matyldě převelice děkuje! :-)


Shodou okolností jsem před pár týdny viděla rozhovor s autorem Škoda nevařit na ČT1. Teda měla jsem to jako background, takže moc nevím hlavu ani patu. Ale rozhodně mě zaujala myšlenka vaření s hudbou.
 

2. Terka dneska nepeče

Terka SE peče. Je pěkný vedro, tak svůj plán upíct něco z várky domácích broskví odkládám na jindy. Navíc v kuchyni je ještě pořád plný talíř rybízovýho koláče s drobenkou :) Takže k večeři ideálně nějaký letní salát. 

"Dancing Shoes" - Arctic Monkeys

Pikantní kuřecí salát

5. U Matyldy

...byla dnes nerozhodnost. Nevěděla jsem, jak využít všechnu tu čerstvou zeleninu od mamky a přitom zpracovat maso od soboty. A navíc jsem měla chuť na brambory. Ke všemu jsem byla trochu rozhozená z toho, že Matěje ráno málem přejelo auto. Ale něco jsem uvařila a tady to je:

Zeleninová polévka

Bramborový salát s koprem

Jak vidíte, su zeleninovýma polívkama přímo posedlá. Dneska tam je mrkev, petržel, mangold, tykev nějaká, co neznám jméno a kedlubna. 

BRAMBOROVÝ SALÁT S KOPREM

Uvařím nové brambory ve slupce. Mezitím, co se vaří, připravím zalivku - spíš teda to hustý bílý. Dám do misky tvaroh, trochu šlehačky, trochu podmáslí, posolím a opepřím. Přidám nakrájený kopr. Pak tím přeliju brambory a dám vychladit. Rozhodně by byla lepší zakysaná smetana, ale tu jsem neměla. K tomu bylo jen naprudko osmažené maso, nic zvláštního. Ideální by byl ovšem pečený losos. 

1. Terka peče ovesné sušenky

Dost často řeším problém "svačin s sebou". Jenže banán se v tašce snadno rozmačká (a hnědej už mi nechutná), na rohlík s paštikou se šklebí okolní společnost a samotný kefír mi nestačí. Takže se nabízí jako další možnost tyčinky, oplatečky a sušenky. Tak proč si neupéct vlastní, když si do toho můžu rovnou dát to, co mi chutná :)

"Same Jeans" - The View

Ovesné sušenky:
  70g ovesných vloček
  80g celozrnná pšeničná mouka
  40g nasekaných mandlí
  50g másla
  půl lžičky prdopeče (prášku do pečiva)
  60g medu (resp. dvě pořádný lžíce)
  a podle chuti: vlašské ořechy; sezamová, dýňová a slunečnicová semínka, nasekané sušené ovoce, skořice, kokos, kousky čokolády, ...

z tohoto množství je asi 18 menších sušenek (a vlezou se akorát na jeden plech)

1. Leňajs bojuje s levandulí

Před školou máme levanduli. Paní školnice ji v červnu ostříhala a takto se u nás v kuchyni objevila kytička, o které jsem si myslela, že bude dělat jen parádu a trochu zavoní. Jenže milá levandule začala usychat a opadávat. Tak jsem si řekla, že se ji pokusím nějak spotřebovat. 

Poctivým googlování jsem brzy zjistila, že z ingrediencí, které mám doma, vycházely nejlíp jenom sušenky. To jsem hospodyňka, co? Hanba!

  

1.Co vařit, když je málo času

Potřebovala jsem uvařit něco, co mi zabere málo času.Takže zatímco u nás vrcholí meruňkové šílenství ( Petr sbírá meruňky na kořalku, já zas na marmeládu), musím vymyslet nedělní oběd. Po prozkoumání našich zásob jsem objevila uzené vepřové koleno z naší zabijačky.Dopadlo to výborně.Stihla jsem během vaření a pečení spoustu práce a ještě jsme si pochutnali. Recept a postup dodám zítra.

Recept
Koleno vložím do vroucí vody a vařím asi hodinu, někdy dýl.Vodu sliju a z vývaru udělám uzenou polívku a to tak, že naházím do té vody zeleninu, co mám doma, povařím doměka a je polívka hotová.
Koleno dám do pekáčku, trošku podliju a peču asi hodinu a půl na 180 a poslední půl hoďku zapnu v troubě gril, aby se udělala kůrčička.
Podávám na dřevěném prkýnku, nesmí chybět dobrá hořčice, křen nejlíp nastrouhaný s jablíčkem, kyselá okurka a hlavně ubrousky na utření mastné pusy!!!