Včerejší den byl poněkud nabitý a na večeři bylo minimum času. Takže večeři jsem si odbyla studentským způsobem - smíchala jsem na pánvi, co se doma našlo.
Kuřecí s pohankou:
Nejde o nic zázračnýho. Je to jedno kuřecí prso nakrájené na kousky a opečené na pánvi. Maso jsem jen osolila, opepřila a přidala pálivou papriku. Přihodila jsem kukuřici, bazalku, jarní cibulku (letos poprvé vlastní ze záhonku) a nakonec uvařenou pohanku. Hotovson.
Přiznávám se, že doposud jsem nikdy moc nevařila podle kuchařek, rozhodně zatím neumím uvařit svíčkovou nebo upéct vepřoknedlozelo. Nebylo potřeba. Jako spokojenej studentík si takových dobrot užívám o víkendu na severu. Nejsem ale ani vyznavačem extrémní studentské kuchyně (což by vlastně mohl být i pojem, druh, jako třeba italská, asijská, staročeská, ...). Chuťovky jako instantní čínská polévka s přikrájeným vídeňským párkem, "aby tam bylo ňáký maso", nemám ani odvahu ochutnat.
Nejde o nic zázračnýho. Je to jedno kuřecí prso nakrájené na kousky a opečené na pánvi. Maso jsem jen osolila, opepřila a přidala pálivou papriku. Přihodila jsem kukuřici, bazalku, jarní cibulku (letos poprvé vlastní ze záhonku) a nakonec uvařenou pohanku. Hotovson.
Přiznávám se, že doposud jsem nikdy moc nevařila podle kuchařek, rozhodně zatím neumím uvařit svíčkovou nebo upéct vepřoknedlozelo. Nebylo potřeba. Jako spokojenej studentík si takových dobrot užívám o víkendu na severu. Nejsem ale ani vyznavačem extrémní studentské kuchyně (což by vlastně mohl být i pojem, druh, jako třeba italská, asijská, staročeská, ...). Chuťovky jako instantní čínská polévka s přikrájeným vídeňským párkem, "aby tam bylo ňáký maso", nemám ani odvahu ochutnat.
Takže si často vařím z nouze, v časovým presu a s minimem surovin. Občas se mi z toho vyloupne opravdu zajímavá a chutná kombinace, jindy ne a sním to jen proto, že by byla škoda použitých surovin (a taky proto, že bych jinak byla hladem). To je možná důvod, proč si tady na severu vařím jen pro sebe (tohle by třeba táta ani neochutnal :D).
No a ta pohanka ... používáte ji někdo běžně v kuchyni? Já na ni přišla asi před čtvrt rokem a používám ji často místo rýže. Je to rychlejší a zatím neokoukaný. Nevím teda, jestli ji připravuju správně, slyšela jsem hromadu způsobů, jak na ni. (Já ji jednoduše chvíli vařím v libovolným množství vody a po změknutí to sliju.) A nedávno jsem zkusila uvařit i pohankovou kaši. Každopádně si kupuju loupanou, ale ne lámanku (bůhví proč).
No a ta pohanka ... používáte ji někdo běžně v kuchyni? Já na ni přišla asi před čtvrt rokem a používám ji často místo rýže. Je to rychlejší a zatím neokoukaný. Nevím teda, jestli ji připravuju správně, slyšela jsem hromadu způsobů, jak na ni. (Já ji jednoduše chvíli vařím v libovolným množství vody a po změknutí to sliju.) A nedávno jsem zkusila uvařit i pohankovou kaši. Každopádně si kupuju loupanou, ale ne lámanku (bůhví proč).
Pohanku jsem vlastně pořádně nezkoušela, nejspíš mám předsudky kvůli školní kuchyni, kde mi pohanková polívka moc nechutnala. Nějak mi smrdí nebo co. Ale možná smrdí spíš ta školní kuchyň :-) Od té doby, co Matěj začal jíst taky něco jinýho než mlíko, tak jsem začala objevovat i další přílohy. Docela mi chutná bulgur, kuskus je už u nás klasika. Taky polentu jsem prubla a zdá se mi dobrá i pro děcka. Tak třeba budu mít někdy chuť napsat i o odchylkách od standardní čtverky brambory-rýže-těstoviny-knedle :-)
OdpovědětVymazatJá mám asi podobný problém, jednou jsem pohanku zkoušela a taky mi to smrdělo, tak už jsem ji pak víckrát nezkoušela
OdpovědětVymazatJá si asi zvykla, protože jsem ještě před klasickou pohankou vyzkoušela "instantní" pohankovou kaši (jde v podstatě o rozemletou pohanku, takže kaše je raz-dva). Za to polentě se pořád vyhýbám ... :)
OdpovědětVymazat