Tohle mexický jídlo mě naučil můj skotský spolubydlící v Dánsku Bylo u nás na kolejích tak populární, že jsme je dělali ve velkým při pravidelných společných večeřích, nebo uprostřed noci po návratu z večírku. James je dělával s kuřecím masem, ale já je postupem času přepracovala na batátové quesadillas.
Ač na rodičovské, chodím teď na pár hodin denně vypomáhat do nedaleké základky do družiny (Nebojte, o prcka se v tu dobu stará Lookashenko... ehm, vlastně to vás možná vyděsilo ještě víc, že? Ale nebojte, zvládají to skvěle:-)). Vodím tím pádem děti na oběd. No a včera měli v jídelně lasagne. Jak já říkávám - na způsob a la kečup. Ono to teda není vždycky s kečupem, ale kdo mě zná, ví, že moc nemusím cokoli, co jen vzdáleně kečupem zavání. Ale inspirací mi ten oběd byl. Na rozdíl od "kečupových" omáček miluju ty smetanové a obzvlášť se špenátem. Jupí, oběd na sobotu byl vymyšlený :-) Vím, že pro většinu z vás to není nic objevného. Je toho plný internet. Tím spíš by tenhle recept neměl chybět zde, pokud náš blog používáte (jako já) místo klasické kuchařky (Ježíši, prosím, ať mi neselže při vaření wi-fi!);-) ). A jelikož má táta dnes propustku na koncert The Cure, tak je jasná i inspirace hudební.
Jak jsem Vám tak dělala posledně ten cuketovej koláč, tak jsem dostala chuť na ten špenátovej. A protože mamka začala mít obavy, že má takovou megaúrodu špenátu, že ji sama nezvládne, tak jsem tam naběhla a půl igelitky oškubala. Zkrátka, jak teď mám tu kuchyň, tak beru suroviny po kilech se stejným odhodláním, jako jsem je předtím odmítala (jelikož jsem kuchyň neměla. Jo, fakt.). A jak to tak bejvá, u špenátu nezůstalo. Přivezli jsme si ještě plný košík hub! Takže jsme včera večeřeli smaženici, zbylo i na zamražení a ještě máme dnes jako bonus ryzcové řízečky. Díky, mami! :-)
